Malá strana, Praha 1
studentský projekt, VŠUP 2008
V semestrální práci - urbanistické řešení Klárova, jsem definoval novou hmotu mezi Valdštejnskou jízdárnou a ulicí Klárov. Tato hmota svým tvarem a objemem kopíruje stávající Valdštejnskou jízdárnu. Z širšího pohledu se jedná o dotvoření a jasné vymezení areálu Valdštejnské zahrady a paláce směrem ke Klárovu.
Nová budova je galerií. Nejedná se ale o takovou galerii, jak ji většinou známe. Takovou jako je právě Valdštejnská jízdárna nebo třeba Veletržní palác. Nejde o galerii, která bere umění pod ochranu svých stěn, aby mu propůjčila známku kvality a hodnoty.
Zatímco dům svým tvarem působí jako kopie galerie stávající, jeho naplnění je naopak z druhého konce spektra. Oproti hodnotám stálým a časem prověřeným nese na trh kůži děl nových, nevyzkoušených, s úspěchem nezaručeným. Více než o prostor výstavní jde o prostor veřejný. Oproti jízdárně staré, důstojné a uzavřené, jde o prostor lidmi exponovaný (díky východu z metra) a;neformální.
Pro tato vymezení by se mohlo zdát, že nová galerie nechce mít s Valdštejnskou jízdárnou nic společného.
Základním prvkem nové stavby je masivní zeď – motiv tradiční až archaický, a proto nadčasový. Ostatní plášť budovy je lehký, tvořený na povrchu žaluziemi ovládajícími denní světlo. Takto kontrolované prostředí vytváří podmínky pro galerijní funkci. Vnější žaluzie jsou z měděného plechu. Vnitřní z opakního skla umožňují otevření (průhlednost) nebo uzavřenost - mléčnou čistotu. Otvory ve zdi po sponách bednění spolu s použitím běžného lešení jsou jednoduchými prostředky pro jakoukoli instalaci (inspirováno otvory po lešení ve středověkém zdivu). Zázemí (WC, café) je tvořeno samostatnými "krabicemi" s možností obměny nebo přeskupení (k ilustraci: přepravní kontejnery).