Vymezujeme centrum dění. Preferujeme pěší provoz před motorizovaným. Ve stopách pohybu a hemžení lidí kreslíme do dlažby Kupkovu fugu. Odkrýváme tušenou osu náměstí a přidáváme další akcenty - bustu F. Kupky, platan pro rok 2018. Zpřístupňujeme centrální parčík. Respektujeme většinu stromů rostoucí na náměstí. Zachováváme paměť místa.

Náměstí má svá místa pěších tahů a hemžení lidí. Pohyb chodců se odehrává na spojnicích mezi obchody, úřadem, trafikou, restauracemi, autobusovými zastávkami a severní frontou. Koncentruje se do místa, kde se potkává rostlé město a cesta k zámku s radnicí a otevřeným prostranstvím náměstí.

Podporujeme tento prostor jako centrum dění, upřednostňujeme v něm pěší před automobily, navrhujeme zvýšení povrchu do úrovně dlažby na náměstí s návazností na pěší zónu v Zámecké ulici.

Cesta Františka Kupky k abstrakci vedla od obrazu děvčátka s míčem přes studii pohybu až k Amorfě - Dvoubarevné fuze.

Použití Amorfy jako vzoru pro dlažbu na Kupkově náměstí není prvoplánové, ale propojuje principy Kupkovy tvorby s obrazem života města. Je výrazovým prostředkem analýzy pohybu pěších, nachází společné a reflektuje zjištěné. Integrujeme stopy chodců s Kupkovou studií pohybu.

Potenciálem oživení náměstí je volné místo po domě č.p. 71, kde navrhujeme objekt zastřešeného tržiště s víceúčelovým využitím pro farmářské trhy, městské slavnosti, veřejná shromáždění, akce pro děti apod.

Stane se epicentrem dění v blízkosti radnice a důležitou součástí veřejného prostoru, kde se mohou místní obyvatelé náhodně potkat a popovídat i za nepříznivého počasí.

Objekt tržiště navrátí rostlému městu původní strukturu - urbanistickou kompozici a vyplní bezbřehost součastné plochy s parkovištěm.

Pro opočenské náměstí jsou typická stromořadí z kulovitých javorů a jírovců po okrajích a prstenec z hlohů okolo Mariánského sloupu. Středový parčík s lípami republiky z let 1919, 1968 a 1988 je zelenou oázu na ose náměstí, kterou vnímáme jako reflexi původní klášterní zahrady utajené za zdmi.

Souvislý živý plot zamezuje přístup dovnitř parčíku, vylučuje ho z městského dění a brání průchodu. Kulovité javory mají proschlé a částečně odumřelé koruny. Je to důsledek neodborných řezů. Zeravy (thuje) před klášterem zakrývají téměř celé průčelí kostela.

Respektujeme téměř všechny stromy rostoucí na náměstí. Dřeviny, které odstraňujeme, nahrazujeme novými. Zachováváme paměť místa, ale přehodnocujeme historickou stopu tak, aby odpovídala dnešním požadavkům a zapadala do konceptu úpravy náměstí.

Okolo Mariánského sloupu a v parčíku odstraňujeme z prostorových důvodů živé ploty a ze zdravotních důvodů poškozené kulovité javory.

Návrh v principu zachovává současné dopravní schema, ale upřednostňuje pěší dopravu před automobilovou.

Mimo průjezdní silnici a autobusové zastávky bude celá plocha bez obrubníků v jedné úrovni (jak je tomu v nově upravené Kodymově ulici). Komunikace budou odlišeny dlažbou z větších žulových kostek. Autobusové zastávky posouváme od radnice zpět k parčíku.

Podmínkou zadání bylo zachovat v nové úpravě náměstí stávající počet parkovacích míst. Rozumíme potřebám lidí přijet až na náměstí, zaparkovat, nakoupit a vyřídit potřebné. Vjezd na náměstí a parkování ano, ale v jaké míře?

Dle našeho názoru již současné množství parkovacích míst překročilo hranici, kdy náměstí přestává být veřejným prostorem a stává se parkovištěm.

Není ale možné pouze snížit počet parkovacích míst ze dne na den. Je třeba najít konsenzus podle potřeb občanů, možností a plánů města a na jeho základě zvolit vhodnou strategii.

Navrhujeme časové omezení doby parkování na dvě hodiny, které bude bezplatné, eliminuje se tak celodenní odstavení auta a obsazování míst pro krátkodobé zastavení.

Dále navrhujeme zřízení záchytných parkovišť pro celodenní parkování návštěvníků Opočna, lidí pracujících             

Opočenské náměstí není obyčejným náměstím, od většiny se liší jedinečným urbanistickým schématem.

Kromě linie fasád severní fronty ho nevymezují bloky domů. Struktura jeho okolí je mnohem různorodější.

Rostlé staré město s úzkými uličkami živě proniká okolo radnice do prostoru náměstí.

Osa náměstí není jen geometrickou osou jeho trojúhelníkového tvaru, ale spojnicí středobodů prostoru. Dnes je pouze tušená díky stromům a památkám (lípy, pomníky, morový sloup, kašna).

Kulisa stromů parku prostor vymezuje, ale zároveň náměstí parkem pokračuje.

Rozlehlý areál kláštera s torzem sadu je skrytou oázou za kamennou zdí.