spoluautor: Ing. Eva Vízková, Atelier zahradní architektury - evavizkova.cz
studie 2013
Vymezujeme centrum dění. Preferujeme pěší provoz před motorizovaným. Ve stopách pohybu a hemžení lidí kreslíme do dlažby Kupkovu fugu. Odkrýváme tušenou osu náměstí a přidáváme další akcenty - bustu F. Kupky, platan pro rok 2018. Zpřístupňujeme centrální parčík. Respektujeme většinu stromů rostoucí na náměstí. Zachováváme paměť místa.
Opočenské náměstí je jedinečné svým urbanistickým schématem. Kromě fasád severní fronty ho nevymezují bloky domů. Struktura jeho okolí je mnohem různorodější - rostlé živé město, velká budova radnice, areál kláštera, kulisa parku. To je pro nás východiskem.
Náměstí má svá místa pěších tahů a hemžení lidí. Pohyb chodců se odehrává na spojnicích mezi obchody, úřadem, trafikou, restauracemi, autobusovými zastávkami a severní frontou. Koncentruje se do místa, kde se potkává rostlé město a cesta k zámku s radnicí a otevřeným prostranstvím náměstí.
Podporujeme tento prostor jako centrum dění, upřednostňujeme v něm pěší před automobily, navrhujeme zvýšení povrchu do úrovně dlažby na náměstí s návazností na pěší zónu v Zámecké ulici.
Cesta Františka Kupky k abstrakci vedla od obrazu děvčátka s míčem přes studii pohybu až k Amorfě - Dvoubarevné fuze.
Použití Amorfy jako vzoru pro dlažbu na Kupkově náměstí není prvoplánové, ale propojuje principy Kupkovy tvorby s obrazem života města. Je výrazovým prostředkem analýzy pohybu pěších, nachází společné a reflektuje zjištěné. Integrujeme stopy chodců s Kupkovou studií pohybu.
Osa náměstí není jen geometrickou osou jeho trojúhelníkového tvaru, ale spojnicí středobodů prostoru.
Otevřením parčíku se odkryje plocha s linií lip a s pomníky ve stopě tušené osy. Přesunutím pomníku padlým podpoříme akcent Husova balvanu a připravíme místo pro bustu Františka Kupky.
Na osu navlékáme dalších korálky:
bustu Františka Kupky, platan pro rok 2018, útes pomníků - balvanů a stožár s vlajkou Opočna "na přídi" náměstí.
Nově vytvořený prostor pro umístění busty Františka Kupky je reminiscencí plácků na petanque - míst ve Francii typických pro setkávání na veřejných prostranstvích pod korunami stromů (platanů).
Platan a mlatový plácek akcentuje bustu lépe než sebelepší sokl. Platan bude slavnostně vysazen na ose náměstí v roce 2018 k výročí založení republiky.
Potenciálem oživení náměstí je volné místo po domě č.p. 71, kde navrhujeme objekt zastřešeného tržiště s víceúčelovým využitím pro farmářské trhy, městské slavnosti, veřejná shromáždění, akce pro děti apod.
Stane se epicentrem dění v blízkosti radnice a důležitou součástí veřejného prostoru, kde se mohou místní obyvatelé náhodně potkat a popovídat i za nepříznivého počasí.
Objekt tržiště navrátí rostlému městu původní strukturu - urbanistickou kompozici a vyplní bezbřehost součastné plochy s parkovištěm.
Budovu radnice uvolňujeme ze zajetí dvorků a integrujeme ji více do prostoru náměstí. V návaznosti na tržiště zde navrhujeme zákoutí se stromy a pítkem. Průchod za radnicí umožní rychlé propojení pěší zóny a tržiště s předprostorem kláštera.
Pro opočenské náměstí jsou typická stromořadí z kulovitých javorů a jírovců po okrajích a prstenec z hlohů okolo Mariánského sloupu. Středový parčík s lípami republiky z let 1919, 1968 a 1988 je zelenou oázu na ose náměstí, kterou vnímáme jako reflexi původní klášterní zahrady utajené za zdmi.
Souvislý živý plot zamezuje přístup dovnitř parčíku, vylučuje ho z městského dění a brání průchodu. Kulovité javory mají proschlé a částečně odumřelé koruny.
Je to důsledek neodborných řezů. Zeravy (thuje) před klášterem zakrývají téměř celé průčelí kostela.
Respektujeme téměř všechny stromy rostoucí na náměstí. Dřeviny, které odstraňujeme, nahrazujeme novými. Zachováváme paměť místa, ale přehodnocujeme historickou stopu tak, aby odpovídala dnešním požadavkům a zapadala do konceptu úpravy náměstí.
Okolo Mariánského sloupu a v parčíku odstraňujeme z prostorových důvodů živé ploty a ze zdravotních důvodů poškozené kulovité javory.
Živé ploty nahrazujeme podél průjezdní komunikace přerušovanou linií keřů, které odcloní provoz a zároveň umožní prostup středem náměstí a parčíkem. Budou vysázeny z několika druhů s rozdílnou texturou a barvou olistění a stříhaných do subtilních "desek".
Navrženým stromem na ose náměstí je platan (Platanus x acerifolia). Na okraji parčíku směrem ke klášteru obnovujeme linii kulovitých javorů (Acer platanoides 'Globosum'), budou součástí širšího chodníku. Na nový plácek s pítkem za radnicí vysazujeme sakury (Prunus x 'Accolade').
Travnaté plochy budou zmenšeny, aby umožňovaly průchod přes náměstí a parčík, zůstanou především v místech chránících kořenovou zónu vzrostlých stromů.
Zelené náměstí zůstane zelené i bez velkých ploch trávníku a masy živých plotů. Koruny stromového patra vytvoří nad hlavami chodců zelené slunečníky a parter bude přehledný a pro pěší prostupný.
Návrh v principu zachovává současné dopravní schema, ale upřednostňuje pěší dopravu před automobilovou.
Mimo průjezdní silnici a autobusové zastávky bude celá plocha bez obrubníků v jedné úrovni (jak je tomu v nově upravené Kodymově ulici). Komunikace budou odlišeny dlažbou z větších žulových kostek. Autobusové zastávky posouváme od radnice zpět k parčíku.
Podmínkou zadání bylo zachovat v nové úpravě náměstí stávající počet parkovacích míst. Rozumíme potřebám lidí přijet až na náměstí, zaparkovat, nakoupit a vyřídit potřebné. Vjezd na náměstí a parkování ano, ale v jaké míře?
Dle našeho názoru již současné množství parkovacích míst překročilo hranici, kdy náměstí přestává být veřejným prostorem a stává se parkovištěm.
Není ale možné pouze snížit počet parkovacích míst ze dne na den. Je třeba najít konsenzus podle potřeb občanů, možností a plánů města a na jeho základě zvolit vhodnou strategii.
Navrhujeme časové omezení doby parkování na dvě hodiny, které bude bezplatné, eliminuje se tak celodenní odstavení auta a obsazování míst pro krátkodobé zastavení.
Dále navrhujeme zřízení záchytných parkovišť pro celodenní parkování návštěvníků Opočna, lidí pracujících
Vytipovali jsme další potenciální místa v docházkové vzdálenosti od náměstí - prostor za Kodymovým národním domem, v areálu kláštera nebo na Štefance.
Tímto způsobem lze dosáhnout ideálního (maximálního) množství parkovacích míst, kdy náměstí zůstane náměstím a není parkovištěm.
Pokud by se ale nedařilo shodnout alespoň na postupném omezování automobilů v centru města a požadavky na parkování by stále narůstaly (tak jako doposud), není řešením sofistikovaná organizace ale svoboda.
Místo kreslení dalších čar, značek a složitých pravidel nechme situaci volnější průběh. Náměstí tak zůstane náměstím, tedy prostorem pro mnoho rozmanitých činností, a není pouhým monofunkčním parkingem.
Doprava bez pravidel funguje nejen v Itálii. Uvedený příklad je z Jičína, kde stačí pouhé dvě dopravní značky. Ano je to extrém, ale neorganizované parkování bude fungovat lépe než seřazená parkovací stání striktně vymezená jen pro auta.
Opočenské náměstí není obyčejným náměstím, od většiny se liší jedinečným urbanistickým schématem.
Kromě linie fasád severní fronty ho nevymezují bloky domů. Struktura jeho okolí je mnohem různorodější.
Rostlé staré město s úzkými uličkami živě proniká okolo radnice do prostoru náměstí.
Osa náměstí není jen geometrickou osou jeho trojúhelníkového tvaru, ale spojnicí středobodů prostoru.
Dnes je pouze tušená díky stromům a památkám (lípy, pomníky, morový sloup, kašna).
Kulisa stromů parku prostor vymezuje, ale zároveň náměstí parkem pokračuje.
Rozlehlý areál kláštera s torzem sadu je skrytou oázou za kamennou zdí.
Upřednostnění dopravy před chodci brání jejich svobodnému pohybu pěšky po plochách náměstí - chybí návaznost pěší zóny v Zámecké ulici na centrální část a radnici, chodec se ocitá na vozovce a v parkovišti.
Parkoviště na místě zbouraného domu č.p. 71 leží nešťastně ve středobodu dění, tam, kde se prolíná živé město s obchody a restauracemi s náměstím.
Absence časového omezení parkování vede k celodennímu odstavení auta na náměstí, chybí regulace s využitím odstavných parkovišť v dosahu centra.
Neprostupný parčík uzavřený souvislým živým plotem eliminuje velkou část náměstí z městského dění.
Komplex kláštera se neuplatňuje v urbanismu náměstí tak, jak by si zasloužil, architektonicky cenné průčelí je zcela zacloněno alejí z thují.
Vstup do parku přímo z náměstí je uzamčen, vyhlídka je nepřístupná, ze schodů vyrůstají stromy.
Plakáty soutěžního návrhu náměstí, včetně návrhu vyhlídky u zvonice si můžete stáhnout ve formátu pdf.
1 koncept.pdf
2 půdorys.pdf
3 obrazy.pdf
4 vize.pdf
5 doprava.pdf
6 zeleň.pdf
7 zvonice.pdf